ČÁST PÁTÁ
BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI
HLAVA I
PŘEDCHÁZENÍ OHROŽENÍ ŽIVOTA A ZDRAVÍ PŘI PRÁCI
§ 101
(1) Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců
při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají
výkonu práce (dále jen "rizika").
(2) Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli
podle odstavce 1 nebo zvláštními právními předpisy je nedílnou a rovnocennou součástí
pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních
míst, která zastávají.
(3) Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů,
jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých
opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště,
a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny
zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů
touto dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti
a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění.
(4) Každý ze zaměstnavatelů uvedených v odstavci 3 je povinen
a) zajistit, aby jeho činnosti a práce jeho zaměstnanců byly organizovány,
koordinovány a prováděny tak, aby současně byli chráněni také zaměstnanci dalšího
zaměstnavatele,
b) dostatečně a bez zbytečného odkladu informovat odborovou organizaci
a zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a nepůsobí-li
u něj, přímo své zaměstnance o rizicích a přijatých opatřeních, které získal od jiných
zaměstnavatelů.
(5) Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při
práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho
pracovištích.
(6) Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
je povinen hradit zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo
na zaměstnance.
§ 102
(1) Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní
prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.
(2) Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a
ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření
zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat
působení neodstranitelných rizik.
(3) Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele
a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a
zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření
k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních
podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního
předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně
kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních
a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních
podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle
zvláštního právního předpisu.
(4) Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit
a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví
zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí
všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledávání a vyhodnocování
rizik a o přijatých opatřeních podle věty první je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.
(5) Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření
k prevenci rizik je zaměstnavatel povinen vycházet ze všeobecných preventivních zásad,
kterými se rozumí
a) omezování vzniku rizik,
b) odstraňování rizik u zdroje jejich původu,
c)
přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení
negativních vlivů práce na jejich zdraví,
d) nahrazování fyzicky namáhavých prací
novými technologickými a pracovními postupy,
e) nahrazování nebezpečných technologií,
výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně
rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky,
f) omezování
počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících
nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na nejnižší počet nutný pro zajištění
provozu,
g) plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace
práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí,
h) přednostní
uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální
ochrany,
i) provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a
zařízení,
j) udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci.
(6) Zaměstnavatel je povinen přijmout opatření pro případ zdolávání mimořádných
událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiná vážná nebezpečí a evakuace zaměstnanců
včetně pokynů k zastavení práce a k okamžitému opuštění pracoviště a odchodu do bezpečí;
při poskytování první pomoci spolupracuje s poskytovatelem pracovnělékařských služeb.
Zaměstnavatel je povinen zajistit a určit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště
potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajišťují přivolání
zejména poskytovatele zdravotnické záchranné služby, Hasičského záchranného sboru
České republiky a Policie České republiky a organizují evakuaci zaměstnanců. Zaměstnavatel
je povinen zajistit ve spolupráci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb jejich
vyškolení a vybavení v rozsahu odpovídajícím rizikům vyskytujícím se na pracovišti.
(7) Zaměstnavatel je povinen přizpůsobovat opatření měnícím se skutečnostem,
kontrolovat jejich účinnost a dodržování a zajišťovat zlepšování stavu pracovního
prostředí a pracovních podmínek.
HLAVA II
POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE, PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNANCE
§ 103
(1) Zaměstnavatel je povinen
a) nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž
náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti,
b) informovat
zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena; kategorizaci
prací upravuje zvláštní právní předpis32) ,
c) zajistit, aby práce v případech stanovených
zvláštním právním předpisem vykonávali pouze zaměstnanci, kteří mají platný zdravotní
průkaz, kteří se podrobili zvláštnímu očkování nebo mají doklad o odolnosti vůči
nákaze,
d) sdělit zaměstnancům, u kterého poskytovatele
pracovnělékařských služeb jim budou poskytnuty pracovnělékařské služby a jakým druhům
očkování a jakým preventivním prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce
jsou povinni se podrobit, umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním, prohlídkám
a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného
orgánu ochrany veřejného zdraví,
e) nahradit zaměstnanci,
který se podrobí preventivní prohlídce, vyšetření nebo očkování podle písmene d),
případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku, popřípadě ve výši rozdílu
mezi náhradou mzdy nebo platu podle § 192 nebo nemocenským a průměrným výdělkem,
f)
zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům
agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, mladistvým
zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny
o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních
předpisů32), zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními
na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště,
g)
zabezpečit, aby zaměstnanci jiného zaměstnavatele vykonávající práce na jeho pracovištích
obdrželi před jejich zahájením vhodné a přiměřené informace a pokyny k zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o přijatých opatřeních, zejména ke zdolávání
požárů, poskytnutí první pomoci a evakuace fyzických osob v případě mimořádných událostí,
h)
jestliže při práci přichází v úvahu expozice rizikovým faktorům poškozujícím plod
v těle matky, informovat o tom zaměstnankyně. Těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně,
které kojí, a zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po porodu je dále povinen
seznámit s riziky a jejich možnými účinky na těhotenství, kojení nebo na jejich zdraví
a učinit potřebná opatření, včetně opatření, která se týkají snížení rizika psychické
a fyzické únavy a jiných druhů psychické a fyzické zátěže spojené s vykonávanou prací,
a to po celou dobu, kdy je to nutné k ochraně jejich bezpečnosti nebo zdraví dítěte,
i)
umožnit zaměstnanci nahlížet do evidence, která je o něm vedena v souvislosti se
zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
j) zajistit zaměstnancům poskytnutí
první pomoci,
k) nepoužívat takového způsobu odměňování prací, při kterém jsou zaměstnanci
vystaveni zvýšenému nebezpečí újmy na zdraví a jehož použití by vedlo při zvyšování
pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců,
l) zajistit dodržování
zákazu kouření na pracovištích stanoveného zvláštními právními předpisy33).
Informace a pokyny musí být zajištěny vždy při přijetí zaměstnance, při
jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního prostředí,
zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů. O informacích
a pokynech je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.
(2) Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních
a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které
doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají
jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do
styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat
jejich dodržování. Školení podle věty první je zaměstnavatel povinen zajistit při
nástupu zaměstnance do práce, a dále
a) při změně
1. pracovního zařazení,
2. druhu práce,
b) při zavedení
nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických
anebo pracovních postupů,
c) v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv
na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
(3) Zaměstnavatel je povinen určit obsah a četnost školení o právních
a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob
ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Vyžaduje-li
to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení podle věty první pravidelně opakováno;
v případech uvedených v odstavci 2 písm. c) musí být školení provedeno bez zbytečného
odkladu.
(4) Zaměstnavatel je povinen těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním,
které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu přizpůsobovat
na pracovišti prostory pro jejich odpočinek.
(5) Zaměstnavatel je povinen pro zaměstnance, který je osobou se zdravotním
postižením, zajišťovat na svůj náklad technickými a organizačními opatřeními, zejména
potřebnou úpravu pracovních podmínek, úpravu pracovišť, zřízení chráněných pracovních
míst, zaškolení nebo zaučení těchto zaměstnanců a zvyšování jejich kvalifikace při
výkonu jejich pravidelného zaměstnání.
§ 104
Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí
a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje
(1) Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní
ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout
zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky
jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat
jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené
zvláštním právním předpisem34).
(2) V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení
nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele
jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv.
(3) Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům mycí, čisticí a dezinfekční
prostředky na základě rozsahu znečištění kůže a oděvu; na pracovištích s nevyhovujícími
mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcím právním
předpisem, též ochranné nápoje.
(4) Zaměstnavatel je povinen udržovat osobní ochranné pracovní prostředky
v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání.
(5) Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky
a ochranné nápoje přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele bezplatně podle vlastního
seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Poskytování
osobních ochranných pracovních prostředků nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním
plněním.
(6) Vláda stanoví nařízením bližší podmínky poskytování osobních ochranných
pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných
nápojů.
§ 105
Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání
(1) Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit
příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní
stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro
oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na
místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. O pracovním
úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele je zaměstnavatel podle věty první povinen
bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožnit
mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s
výsledky tohoto objasnění.
(2) Zaměstnavatel je povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech,
i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost
nepřesahující 3 kalendářní dny.
(3) Zaměstnavatel je povinen vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci
o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo
a) ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní
dny, nebo
b) k úmrtí zaměstnance.
Jedno vyhotovení záznamu o úrazu je povinen zaměstnavatel předat postiženému
zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.
(4) Zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu
stanoveným orgánům a institucím.
(5) Zaměstnavatel je povinen přijímat opatření proti opakování pracovních
úrazů.
(6) Zaměstnavatel je povinen vést evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána
nemoc z povolání, která vznikla na jeho pracovištích, a uplatní taková opatření,
aby odstranil nebo minimalizoval rizikové faktory, které vyvolávají ohrožení nemocí
z povolání nebo nemoc z povolání.
(7) Vláda stanoví nařízením
a) způsob vedení evidence úrazů v knize úrazů,
b) ohlašování úrazů,
c) vyhotovování a zasílání záznamu o úrazu a záznamu o úrazu - hlášení
změn,
d) okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz, zasílá
záznam o úrazu a záznam o úrazu - hlášení změn,
e) co se rozumí smrtelným pracovním úrazem pro statistické účely,
f) vzor záznamu o úrazu a vzor záznamu o úrazu - hlášení změn.
§ 106
Práva a povinnosti zaměstnance
(1) Zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu
před jejich působením; informace musí být pro zaměstnance srozumitelná.
(2) Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za
to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě
život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako
nesplnění povinnosti zaměstnance.
(3) Zaměstnanec má právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného
a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, a to zejména uplatňováním stanovených
a zaměstnavatelem přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci.
(4) Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní
bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně
dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností
vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních
předpokladů zaměstnance. Zaměstnanec je povinen
a) účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na bezpečnost
a ochranu zdraví při práci včetně ověření svých znalostí,
b)
podrobit se preventivním prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními
právními předpisy32),
c) dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele
k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a
řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele,
d)
dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky,
dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně
je neměnit a nevyřazovat z provozu,
e) nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat
jiné návykové látky35) na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato
pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit
na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.
Zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v
nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem
alkoholu, a na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních
úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno,
f) oznamovat svému nadřízenému
vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně
a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci, zejména
hrozící vznik mimořádné události nebo nedostatky organizačních opatření, závady nebo
poruchy technických zařízení a ochranných systémů určených k jejich zamezení,
g) s
ohledem na druh jím vykonávané práce se podle svých možností podílet na odstraňování
nedostatků zjištěných při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon kontroly podle
zvláštních právních předpisů36),
h) bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu
zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní
úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a
spolupracovat při objasňování jeho příčin,
i) podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího
zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu
nebo jiných návykových látek33),35).
HLAVA III
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 107
Další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních
vztazích, jakož i zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování
služeb mimo pracovněprávní vztahy stanoví zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci37).
§ 108
Účast zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
(1) Zaměstnanci nesmějí být zbaveni práva účastnit se na řešení otázek
souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci prostřednictvím odborové
organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
(2) Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci a zástupci pro oblast
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo přímo zaměstnancům umožnit
a) účast při jednáních týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci anebo jim poskytnout informace o takovém jednání,
b) vyslechnout jejich informace,
připomínky a návrhy na přijetí opatření týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci, zejména návrhy na odstranění rizik nebo omezení působení rizik, která
není možno odstranit,
c) projednat
1. podstatná opatření týkající se bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci,
2. vyhodnocení rizik, přijetí a provádění opatření ke
snížení jejich působení, výkon prací v kontrolovaných pásmech a zařazení prací do
kategorií podle zvláštního právního předpisu38),
3. organizaci školení o právních
a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
4. určení odborně způsobilé fyzické osoby k prevenci rizik podle zákona o zajištění
dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci37).
(3) Zaměstnavatel je dále povinen odborovou organizaci a zástupce pro
oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo přímo zaměstnance informovat
o
a) zaměstnancích určených k organizování poskytnutí první pomoci, k zajištění
přivolání lékařské pomoci, hasičského záchranného sboru a Policie České republiky
a k organizování evakuace zaměstnanců,
b) výběru a poskytování pracovnělékařských
služeb,
c) určení odborně způsobilé fyzické osoby k prevenci rizik podle
zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci37),
d)
každé další záležitosti, která může podstatně ovlivnit bezpečnost a ochranu zdraví
při práci.
(4) Odborová organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci anebo zaměstnanci jsou povinni spolupracovat se zaměstnavatelem a s odborně
způsobilými fyzickými osobami k prevenci rizik podle zákona o zajištění dalších podmínek
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci37a) tak, aby zaměstnavatel mohl zajistit bezpečné
a zdraví neohrožující pracovní podmínky a plnit veškeré povinnosti stanovené zvláštními
právními předpisy a opatřeními orgánů, kterým přísluší výkon kontroly podle zvláštních
právních předpisů36).
(5) Zaměstnavatel je povinen organizovat nejméně jednou v roce prověrky
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele
v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci a zjištěné nedostatky odstraňovat.
(6) Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci a zástupci pro oblast
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zajistit školení umožňující jim řádný výkon
jejich funkce a zpřístupnit jim právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci a doklady o
a) vyhledávání a vyhodnocení rizik, opatřeních k odstranění rizik a k
omezení jejich působení na zaměstnance a k vhodné organizaci bezpečnosti a ochrany
zdraví zaměstnanců při práci,
b) evidenci a hlášení pracovních úrazů a uznaných nemocí
z povolání,
c) výkonu kontroly a opatřeních orgánů, kterým přísluší výkon kontroly
nad bezpečností a ochranou zdraví při práci podle zvláštních právních předpisů36).
(7) Zaměstnavatel je povinen umožnit odborové organizaci a zástupci pro
oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při kontrolách orgánů, kterým přísluší
výkon kontroly podle zvláštních právních předpisů36), přednést své připomínky.
32) § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
33) Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými
výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů.
34) Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní
ochranné prostředky.
35) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně dalších zákonů, ve
znění pozdějších předpisů.
36) Například zákon č.
251/2005 Sb., o inspekci práce, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách
a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém
využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
37) Zákon č. 309/2006 Sb., ve znění zákona č. 362/2007 Sb.
37a) § 9 zákona č. 309/2006 Sb.
38) § 39 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Žádné komentáře:
Okomentovat