ČÁST DESÁTÁ
PÉČE O ZAMĚSTNANCE
HLAVA I
PRACOVNÍ PODMÍNKY ZAMĚSTNANCŮ
§ 224
(1) Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky,
které umožňují bezpečný výkon práce, a v souladu se zvláštními právními předpisy
zajišťovat pro zaměstnance závodní preventivní péči.
(2) Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout odměnu zejména
a) při životním nebo pracovním jubileu a při prvním skončení pracovního
poměru po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí
nároku na starobní důchod,
b) za poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo při živelních
událostech, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných
událostech, při nichž může být ohrožen život, zdraví nebo majetek.
§ 225
Zaměstnavatel, který podle zvláštního právního předpisu73) vytváří fond
kulturních a sociálních potřeb, spolurozhoduje s odborovou organizací o přídělu do
tohoto fondu a o jeho čerpání.
§ 226
Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů,
které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání.
HLAVA II
ODBORNÝ ROZVOJ ZAMĚSTNANCŮ
§ 227
Odborný rozvoj zaměstnanců zahrnuje zejména
a) zaškolení a zaučení,
b) odbornou praxi absolventů škol,
c) prohlubování
kvalifikace,
d) zvyšování kvalifikace.
§ 228
Zaškolení a zaučení
(1) Zaměstnance, který vstupuje do zaměstnání bez kvalifikace, je zaměstnavatel
povinen zaškolit nebo zaučit; zaškolení nebo zaučení se považuje za výkon práce,
za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat.
(2) Zaměstnavatel je povinen zaškolit nebo zaučit zaměstnance, který přechází
z důvodů na straně zaměstnavatele na nové pracoviště nebo na nový druh práce, pokud
je to nezbytné.
§ 229
Odborná praxe absolventů škol
(1) Zaměstnavatelé jsou povinni zabezpečit absolventům středních škol,
konzervatoří, vyšších odborných škol a vysokých škol přiměřenou odbornou praxi k
získání praktických zkušeností a dovedností potřebných pro výkon práce; odborná praxe
se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat.
(2) Absolventem se pro účely odstavce 1 rozumí zaměstnanec vstupující
do zaměstnání na práci odpovídající jeho kvalifikaci, jestliže celková doba jeho
odborné praxe nedosáhla po řádném (úspěšném) ukončení studia (přípravy) 2 let, přičemž
se do této doby nezapočítává doba mateřské nebo rodičovské dovolené.
§ 230
Prohlubování kvalifikace
(1) Prohlubováním kvalifikace se rozumí její průběžné doplňování, kterým
se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce; za prohlubování
kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování.
(2) Zaměstnanec je povinen prohlubovat si svoji kvalifikaci k výkonu sjednané
práce. Zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení a studiu, nebo
jiných formách přípravy k prohloubení jeho kvalifikace, popřípadě na zaměstnanci
požadovat, aby prohlubování kvalifikace absolvoval i u jiné právnické nebo fyzické
osoby.
(3) Účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem
prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci
mzda nebo plat.
(4) Náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace je povinen hradit zaměstnavatel.
Požaduje-li zaměstnanec, aby mohl absolvovat prohlubování kvalifikace ve finančně
náročnější formě, může se na nákladech prohlubování kvalifikace podílet. Ustanovení
odstavce 3 tím však není dotčeno.
(5) Zvláštní právní předpisy110) upravující prohlubování kvalifikace nejsou
tímto zákonem dotčeny.
Zvýšení kvalifikace a kvalifikační dohoda
§ 231
(1) Zvýšením kvalifikace se rozumí změna hodnoty kvalifikace; zvýšením
kvalifikace je též její získání nebo rozšíření.
(2) Zvyšováním kvalifikace je studium, vzdělávání, školení, nebo jiná
forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou
zaměstnavatele.
(3) Zvláštní právní předpisy110) upravující zvyšování kvalifikace nejsou
tímto zákonem dotčeny.
§ 232
(1) Nejsou-li dohodnuta nebo stanovena vyšší nebo další práva, přísluší
zaměstnanci od zaměstnavatele při zvyšování kvalifikace pracovní volno s náhradou
mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku
a) v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení,
b)
2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném
vysokou školou nebo vyšší odbornou školou,
c) 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání
závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria,
d) 10 pracovních dnů na vypracování
a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce
nebo písemné práce, kterou je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání
uskutečňovaném vysokou školou,
e) 40 pracovních
dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky v oblasti
lékařství, veterinárního lékařství a hygieny a státní doktorské zkoušky.
(2) K účasti na přijímací zkoušce přísluší zaměstnanci pracovní volno
v nezbytně nutném rozsahu.
(3) Za pracovní volno poskytnuté k vykonání přijímací zkoušky, opravné
zkoušky, k účasti na promoci nebo obdobném ceremoniálu nepřísluší náhrada mzdy nebo
platu.
§ 233
Zaměstnavatel je oprávněn sledovat průběh a výsledky zvyšování kvalifikace
zaměstnance; poskytování pracovních úlev může zastavit, jen jestliže
a) zaměstnanec se stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce, pro
kterou si zvyšuje kvalifikaci,
b) zaměstnanec bez zavinění zaměstnavatele po delší
dobu neplní bez vážného důvodu podstatné povinnosti při zvyšování kvalifikace.
§ 234
(1) Uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem v souvislosti se zvyšováním
kvalifikace kvalifikační dohodu, je její součástí zejména závazek zaměstnavatele
umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele
v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle však po dobu 5 let, nebo uhradit zaměstnavateli
náklady spojené se zvýšením kvalifikace, které zaměstnavatel na zvýšení kvalifikace
zaměstnance vynaložil, a to i tehdy, když zaměstnanec skončí pracovní poměr před
zvýšením kvalifikace. Závazek zaměstnance k setrvání v zaměstnání začíná od zvýšení
kvalifikace.
(2) Kvalifikační dohoda může být uzavřena také při prohlubování kvalifikace
(§ 230), jestliže předpokládané náklady dosahují alespoň 75 000 Kč; v takovém případě
nelze prohloubení kvalifikace zaměstnanci uložit.
(3) Kvalifikační dohoda musí obsahovat
a) druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení,
b) dobu,
po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po ukončení,
zvýšení nebo prohloubení kvalifikace,
c) druhy nákladů a celkovou částku nákladů,
kterou bude zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek
setrvat v zaměstnání.
(4) Kvalifikační dohoda musí být uzavřena písemně.
(5) Vláda může nařízením zvýšit částku podle odstavce 2.
§ 235
(1) Do doby setrvání zaměstnance v zaměstnání na základě kvalifikační
dohody se nezapočítává doba rodičovské dovolené v rozsahu rodičovské dovolené matky
dítěte (§ 196) a nepřítomnost zaměstnance v práci pro výkon nepodmíněného trestu
odnětí svobody a vazby, došlo-li k pravomocnému odsouzení.
(2) Nesplní-li zaměstnanec svůj závazek z kvalifikační dohody pouze zčásti,
povinnost nahradit náklady zvýšení nebo prohloubení kvalifikace se poměrně sníží.
(3) Povinnost zaměstnance k úhradě nákladů z kvalifikační dohody nevzniká,
jestliže
a) zaměstnavatel v průběhu zvyšování kvalifikace zastavil poskytování
plnění sjednaného v kvalifikační dohodě, protože zaměstnanec se bez svého zavinění
stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce, pro kterou si zvyšoval kvalifikaci,
b)
pracovní poměr skončil výpovědí danou zaměstnavatelem, pokud nejde o výpověď z důvodů
porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k
vykonávané práci při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, nebo
jestliže pracovní poměr skončil dohodou z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e),
c)
zaměstnanec nemůže vykonávat podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských
služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává,
práci, pro kterou si zvyšoval kvalifikaci, popřípadě pozbyl dlouhodobě způsobilosti
konat dále dosavadní práci z důvodů pracovního úrazu, onemocnění nemocí z povolání,
nebo pro ohrožení touto nemocí anebo dosáhl-li na pracovišti určeném pravomocným
rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice,
d)
zaměstnavatel nevyužíval v posledních 12 měsících po dobu nejméně 6 měsíců kvalifikaci
zaměstnance, které zaměstnanec na základě kvalifikační dohody dosáhl.
HLAVA III
STRAVOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ
§ 236
(1) Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování;
tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu.
(2) Bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním
předpisu, poskytuje se zaměstnancům stravování; zároveň mohou být dohodnuty nebo
stanoveny další podmínky pro vznik práva na toto stravování a výše finančního příspěvku
zaměstnavatele, jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování
poskytuje, organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem,
nejsou-li tyto záležitosti upraveny pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním právním
předpisem75). Tím nejsou dotčeny daňové předpisy.
(3) Bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním
předpisu, může být cenově zvýhodněné stravování poskytováno
a) bývalým zaměstnancům zaměstnavatele, kteří u něj pracovali do odchodu
do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
b) zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené,
c) zaměstnancům po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti.
HLAVA IV
ZVLÁŠTNÍ PRACOVNÍ PODMÍNKY NĚKTERÝCH ZAMĚSTNANCŮ
Díl 1
Zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením
§ 237
Povinnosti zaměstnavatelů k zaměstnávání fyzických osob se zdravotním
postižením a k vytváření potřebných pracovních podmínek pro ně stanoví zvláštní právní
předpisy76).
Díl 2
Pracovní podmínky zaměstnankyň
§ 238
(1) Zaměstnankyně je zakázáno zaměstnávat pracemi, které ohrožují jejich
mateřství. Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou práce a pracoviště, které
jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám
do konce devátého měsíce po porodu.
(2) Je zakázáno zaměstnávat těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni, která
kojí, a zaměstnankyni-matku do konce devátého měsíce po porodu pracemi, pro které
nejsou podle lékařského posudku zdravotně způsobilé.
Díl 3
Pracovní podmínky zaměstnankyň, zaměstnankyň-matek, zaměstnanců pečujících
o dítě a o jiné fyzické osoby
§ 239
(1) Koná-li těhotná zaměstnankyně práci, která je těhotným zaměstnankyním
zakázána nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, je zaměstnavatel
povinen převést ji dočasně na práci, která je pro ni vhodná a při níž může dosahovat
stejného výdělku jako na dosavadní práci. Požádá-li těhotná zaměstnankyně pracující
v noci o zařazení na denní práci, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro zaměstnankyni-matku do konce
devátého měsíce po porodu a zaměstnankyni, která kojí.
(3) Dosahuje-li zaměstnankyně při práci, na niž byla převedena, bez
svého zavinění nižšího výdělku než na dosavadní práci, poskytuje se jí na vyrovnání
tohoto rozdílu vyrovnávací příspěvek podle zvláštního právního předpisu77).
§ 240
(1) Těhotné zaměstnankyně a zaměstnankyně a zaměstnanci pečující o děti
do věku 8 let smějí být vysíláni na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště
nebo bydliště jen se svým souhlasem; přeložit je může zaměstnavatel jen na jejich
žádost.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro osamělou zaměstnankyni a osamělého
zaměstnance, kteří pečují o dítě, dokud dítě nedosáhlo věku 15 let, jakož i pro zaměstnance,
který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zvláštního
právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni
II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná
závislost)77a).
§ 241
(1) Zaměstnavatel je povinen přihlížet při zařazování zaměstnanců do
směn též k potřebám zaměstnankyň a zaměstnanců pečujících o děti.
(2) Požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než
15 let, těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnanec, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě
pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou
na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III
(těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost)77a), o kratší pracovní dobu nebo
jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět
žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.
(3) Zakazuje se zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas. Zaměstnankyním
a zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší než 1 rok, nesmí zaměstnavatel nařídit
práci přesčas.
Díl 4
Přestávky ke kojení
§ 242
(1) Zaměstnankyni, která kojí své dítě, je zaměstnavatel povinen poskytnout
kromě přestávek v práci zvláštní přestávky ke kojení.
(2) Zaměstnankyni, která pracuje po stanovenou týdenní pracovní dobu,
přísluší na každé dítě do konce 1 roku jeho věku 2 půlhodinové přestávky a v dalších
3 měsících 1 půlhodinová přestávka za směnu. Pracuje-li po kratší pracovní dobu,
avšak alespoň polovinu týdenní pracovní doby, přísluší jí pouze 1 půlhodinová přestávka,
a to na každé dítě do konce 1 roku jeho věku.
(3) Přestávky ke kojení se započítávají do pracovní doby a přísluší
za ně náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.
Díl 5
Pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců
§ 243
Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet příznivé podmínky pro všestranný
rozvoj tělesných a duševních schopností mladistvých zaměstnanců též zvláštní úpravou
jejich pracovních podmínek.
§ 244
Zaměstnavatelé smějí zaměstnávat mladistvé zaměstnance pouze pracemi,
které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji, a poskytují jim při práci
zvýšenou péči.
§ 245
(1) Zakazuje se zaměstnávat mladistvé zaměstnance prací přesčas a prací
v noci. Výjimečně mohou mladiství zaměstnanci starší než 16 let konat noční práci
nepřesahující 1 hodinu, jestliže je to třeba pro jejich výchovu k povolání, a to
pod dohledem zaměstnance staršího 18 let, je-li tento dohled pro ochranu mladistvého
zaměstnance nezbytný. Noční práce mladistvého zaměstnance musí bezprostředně navazovat
na jeho práci připadající podle rozvrhu směn na denní dobu.
(2) Jestliže je zakázáno zaměstnávat mladistvého zaměstnance prací, pro
kterou se mu dostalo výchovy k povolání, protože je její výkon mladistvým zaměstnancům
zakázán nebo protože podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských
služeb ohrožuje jeho zdraví, je zaměstnavatel povinen do doby, než bude mladistvý
zaměstnanec moci tuto práci konat, poskytnout mu jinou přiměřenou práci odpovídající
pokud možno jeho kvalifikaci.
§ 246
(1) Zakazuje se zaměstnávat mladistvé zaměstnance pracemi pod zemí při
těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol.
(2) Zakazuje se zaměstnávat mladistvé zaměstnance pracemi, které se
zřetelem k anatomickým, fyziologickým a psychickým zvláštnostem v tomto věku jsou
pro ně nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé jejich zdraví. Ministerstvo zdravotnictví
stanoví vyhláškou v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem školství,
mládeže a tělovýchovy práce a pracoviště, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům,
a podmínky, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu
přípravy na povolání.
(3) Zakazuje se zaměstnávat mladistvé zaměstnance také pracemi, při nichž
jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž výkonu by mohli vážně ohrozit
bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných fyzických osob.
(4) Zákazy některých prací mohou být rozšířeny vyhláškou podle odstavce
2 i na zaměstnance ve věku do 21 let.
(5) Zaměstnavatel je povinen vést seznam mladistvých zaměstnanců, kteří
jsou u něj zaměstnáni; seznam obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození
a druh práce, který tento zaměstnanec vykonává.
§ 247
(1) Zaměstnavatel je povinen zabezpečit na své náklady, aby mladiství
zaměstnanci byli vyšetřeni poskytovatelem pracovnělékařských služeb
a) před vznikem pracovního poměru a před převedením na jinou práci,
b)
pravidelně podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně.
(2) Mladiství zaměstnanci jsou povinni podrobit se stanoveným lékařským
vyšetřením.
(3) Při ukládání pracovních úkolů mladistvému zaměstnanci je zaměstnavatel
povinen řídit se lékařským posudkem vydaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb.
73) Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění
pozdějších předpisů.
75) Vyhláška č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě
v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích.
76) § 67 až 84 zákona o zaměstnanosti.
77) § 42 až 44 zákona č. 187/2006 Sb.
77a) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
110) Například § 24 odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb., § 22 zákona č. 95/2004 Sb.,
§ 51 a 54 zákona č. 96/2004 Sb.
Žádné komentáře:
Okomentovat